Medikány a jejich vznik

Kromě běžnějšího pojmu hurikán se v souvislosti s nebezpečnými jevy můžeme setkat i s výrazem „medikán“. Ten vznikl spojením slov „Mediterrean“ (Středomoří) a hurikán a popisuje tak bouře, které se v některých rysech podobají hurikánu a vyskytují se ve středomořské oblasti.

Podobně jako jeho známější protějšek se je možné medikán snadno rozpoznat na družicovém snímku. Projevuje se vírem oblačných pásů, které jsou soustředěné kolem oka, ve kterém se oblačnost protrhává. Oproti hurikánům jsou medikány menší (přibližně do 300 km) a slabší. Rychlost větru je obvykle podobná jako u tropických bouří (což je nižší úroveň než hurikán), tedy přibližně 60-120 km/h. Výjimečně mohou dosáhnout i kritéria pro rychlost větru v hurikánu (min. 119 km/h).

Vznik medikánů a meteorologická bomba

Hurikány, resp. tropické cyklóny mohou vznikat jen nad oceánem s teplotou vyšší než 27 °C. Právě velmi teplá voda celý systém hurikánu pohání a dodává mu energii a vlhkost. Proto nad pevninou nebo nad chladnější vodou tyto bouře rychle slábnou.

Mechanismus vzniku medikánů je mírně odlišný, velkou roli hraje příliv studeného vzduchu nad relativně teplou vodu Středozemního moře. Tím vzniká velký vertikální teplotní gradient, který podporuje vzestupné pohyby vzduchu a tvorbu mohutné oblačnosti. Proto není nutná tak vysoká teplota moře, uvádí se, že pro jejich tvorbu stačí hodnoty kolem 14 °C. Za vhodných podmínek může být jejich vývoj velmi rychlý s poklesem tlaku i o 24 hPa za 24 hodin. Pro takto rychle se prohlubující tlakovou níži se používá neformální označení „meteorologická bomba“.

Medikány jsou poměrně vzácný jev; vyskytují se v průměru jen jednou až dvakrát ročně, nejčastěji na podzim nebo v zimě, kdy jsou pro jejich genezi příhodné podmínky (možnost přílivu studeného vzduchu nad poměrně teplou vodu). Nejčastější oblastí vzniku je západní Středomoří (mezi Španělském a Sardinií) a Jónské moře mezi Itálií a Řeckem.

Největší medikány

Mezi nejvýznamnější medikány z posledních let patří Ianos, který zasáhl Řecko v září 2020. Bouře přinesla vítr o rychlosti až 158 km/h (nárazy skoro 200 km/h). Podle rychlosti větru by tak mohl být klasifikován jako hurikán 2. kategorie Saffir-Simpsonovy stupnice. Na ostrově Kefalonia přesáhl srážkový úhrn 600 mm, zaplaveny byly i rozsáhlé oblasti severně od Atén. V důsledku medikánu byly zatopeny tisíce budov, došlo i k poškození dopravní infrastruktury. Celkově si bouře vyžádala čtyři oběti, jednoho pohřešovaného, materiální škoda dosáhla několika miliard korun.

Mnohem horší následky měl nedávný medikán Daniel, který udeřil na východní Středomoří v září 2023. Systém se začal utvářet jako oblast nižšího tlaku 4. září. Další den postupoval Daniel k jihu a podpořil mohutnou bouřkovou činnost nad Řeckem a Bulharskem. Opakované konvektivní bouře vedly k extrémním srážkovým úhrnům. V Řecku naměřili více než 750 mm srážek za den (více než průměrný roční úhrn v ČR !), úhrny za 4 dny přesáhly i 1 200 mm. Vydatné deště přišly jen nedlouho po neobvykle rozsáhlých lesních požárech, z nichž jeden byl největším zaznamenaným požárem v celé EU minimálně od roku 2000.

Z jižní Evropy postupoval Daniel k jihu a nad prohřátým mořem (nad 27,5 °C) nadále zesiloval a svojí strukturou se začal blížit tropickým bouřím. Po několika dnech dorazil k pobřeží Libye, kde přinesl přívalové deště (více než 400 mm). Voda zatopila rozsáhlé plochy, které jsou jinak pokryté pouští. Po svém zeslábnutí nad pevninou vyvolal i prachové bouře.

Následky v této severoafrické zemi byly katastrofální. Intenzivní deště v kombinaci s prudkými, stovky metrů vysokými svahy blízko pobřeží vedly k rychlému zaplavení měst. Nad městem Derna došlo k protržení dvou hrází během noci, vlna vody a bahna zničila čtvrtinu města. Celkový počet obětí přesáhl 11 000 a další tisíce byly pohřešovány. Došlo i k masivním škodám na infrastruktuře a na úrodě, hmotné škody dosáhly stovek miliard korun.

Bouře a změny klimatu

Jak může ovlivnit výskyt a sílu medikánů aktuální změna klimatu? Vzhledem k postupujícímu oteplování ve Středomoří se podle predikce IPCC (Mezinárodní panel vydávající pravidelné zprávy o změně klimatu) dá očekávat častější výskyt silných medikánů, a naopak menší četnost slabších bouří tohoto typu. Případy, kdy rychlost větru přesáhne hranici hurikánu, tak zřejmě budou přibývat.

Je pravděpodobné, že neobvykle vysoká teplota moře přispěla i k intenzitě medikánu Daniel. Obecně je často komplikované spojit konkrétní extrémní událost se změnou klimatu, můžeme ale kvantifikovat, jak se při vyšších teplotách mění pravděpodobnost výskytu daného jevu. V případě bouře intenzity Daniela hovoří předběžné odhady se zvýšením pravděpodobnosti výskytu až 50x oproti stavu bez člověkem vyvolané klimatické změny. Vzhledem ke vzácnosti takovýchto událostí je ale tento údaj třeba brát s určitou tolerancí, zvýšení pravděpodobnosti jako takové je ale skoro jisté.

Závěrem tak můžeme konstatovat, že medikán je typicky slabší a menší než hurikán. Nese některé podobné charakteristiky, ale mechanismus vývoje je poněkud odlišný, a tak může vznikat i nad chladnější vodou než tropické bouře. V některých případech ale mohou i medikány přinést extrémní srážky, povodně a velmi silný vítr.